2.1 Hudební oblasti

2.1.1 Západní – instrumentální

Patří sem celé Čechy, západní Morava, Horácko, Podhorácko, Haná, Malá Haná.

Písně jsou převážně „tvrdého“ durového charakteru. Většinou jsou to písně periodické, mají pravidelné větné členění ( 2/4 a 3/4 takt). Většina písní má taneční charakter (není písně bez tance ani tance bez písně) – písně se vyvíjely zároveň s taneční hudbou, dudáckou nebo hudeckou. Odráží se zde vliv umělé hudby barokní a klasické. Složení muziky – smyčcové nástroje, dřevěné dechové nástroje; první a druhé housle, první a druhý klarinet, flétna, basa, 2 – 4 kontry (housle nebo viola hrají rytmickou a harmonickou přiznávku). V dudácké muzice se přidávají dudy a na Moravě cimbál.

Doprovodné muziky v Čechách lze rozdělit do dvou základních typů: dudácká a hudecká (štrajchová) muzika.

a) Dudácká muzika

je rozšířena po celých Čechách. Hlavním nástrojem jsou dudy (dnes je jejich ladění ustáleno v Es-dur). Dalšími nezbytnými nástroji jsou klarinety (hrají melodii), housle a kontrabas. Doplňkovými rytmickými nástroji může být vozembouch a famfrnoch. Dudáckou muziku lze dále dělit na typy:

  • Malá selská muzika (klarinet, dudy, housle)

  • Velká selská muzika (2 klarinety, dudy, housle)

  • Malá dudácká muzika (2 klarinety, 1-2 dudy, houslekontrabas)

  • Velká dudácká muzika (2 klarinety, 2 dudy, 2-3 housle, kontrabas, viola).

b) Hudecká (štrajchová) muzika

jedná se o muziky s převahou smyčcových nástrojů. Má podobné složení jako dudácká muzika, ovšem bez dud. Kromě klarinetů se v hudecké muzice uplatňuje také příčná flétna či trumpeta.

2.1.2 Východní – vokální

Sem řadíme východní Moravu – Lašsko, Valašsko, Slovácko a celé Slovensko.

Muzika je ryze zpěvního charakteru, má bohaté rytmické členění (většinou ve 2/4taktu). Převládají mollové tóniny, ale i tóniny archaické, někde i svébytné lidové tóniny - odvíjejí se od různého ladění píšťal, fujar atd. Složení muziky - je podobné jako v západní oblasti, často se přidává cimbál a různé píšťaly.

Moravské doprovodné muziky lze rozdělit do čtyř základních typů: gajdošská, hudecká, cimbálová a dechová muzika:

  • Muzika gajdošská - měla většinou malé obsazení: gajdy (jsou naladěny nejčastěji v D-dur či G-dur) a dvoje housle. Gajdy byly hojně používány zejména v 18. století a první polovině 19. století. Koncem 19. století se ovšem objevují stále řidčeji až začátkem 20. století vymizí téměř úplně. V dnešní době se však gajdošské muziky opět objevují.

  • Hudecká muzika - má v základním obsazení 2 až 3 housle, klarinet a basu. Může však být i nástrojově obsáhlejší (např. 2 klarinety, flétna, viola), Do této skupiny řadíme i tzv. štrajch, což je hudecká muzika rozšířená o žesťové nástroje, především trubku.

  • Cimbálová muzika - jedná se v podstatě o hudeckou muziku doplněnou ve starších dobách malým, v dnešní době převážně velkým cimbálem. Na Moravě se objevil v druhé polovině 19. století. Brzy se stal oblíbeným nástrojem a dnes jsou cimbálové muziky rozšířeny po celé Moravě.

  • Dechová hudba - je nejmladším typem z těchto muzik. Je složena z dechových nástrojů (trubka, křídlovka, klarinet, pozoun, atd.) a bicích (malý buben, velký buben, činely, atd.). Na rozdíl od starších druhů dechová muzika nedoprovází předzpěv, často přizpůsobuje melodiku písně a především ovlivňuje taneční písně z hlediska rytmického a následně i tanečního (např. odstranila trioly).

Last modified: Saturday, 10 November 2012, 9:31 PM